Jdi na obsah Jdi na menu
 


kopřiva

24. 6. 2010

 

Obrazek

Lidové názvy: 
Žahavka, žíhavka, žihlava, prhlinka, velká kopřiva.

 

Výskyt: 
Původně se kopřiva vyskytovala po celé Evropě, na východ až do Západní Sibiře a Iránu, zejména v náplavových lužních lesích a na vlhčích humózních lesních půdách od nížin do hor, především podél vodních toků. Dnes je rozšířena jako vytrvalý plevel téměř po celém světě okolo lidských sídlišť, podél znečištěných vodních toků, na rumištích, navážkách, příkopech, u cest a plotů a zemědělských objektů. Kopřivu lze považovat za spolehlivý indikátor vyššího obsahu dusíku v půdě.

 

Popis: 
Kopřiva je vytrvalá bylina, z jejíhož plazivého a bohatě větveného oddenku vyrůstá větší počet dutých čtyřhranných lodyh. Vstřícné řapíkaté listy s kopinatými palisty jsou stejně jako lodyha pokryty četnými žahavými a krycími štětinatými chlupy, silně zpevněnými minerálními látkami. Mají vejčitou až široce kopinatou čepel s tmavě zelenou svrchní stranou a hrubě pilovitým okrajem. Na listech a na lodyze jsou četné tuhé chloupky, které jsou na konci velmi křehké, takže se snadno ulamují. Z dutiny chlupu vychází na kůži ostrá šťáva (kyselina mravenčí a pryskyřičný sekret), která kůži dráždí a způsobuje zánět nebo i puchýře. Z úžlabí horních listů vyrůstají laty drobných zelenavých květů. Samičí květenství jsou dlouhá a převislá, samčí přímá, s kratšími větvemi. Květy jsou zpravidla jednopohlavné, čtyřčetné; samičí se svrchním semeníkem, samčí se čtyřmi tyčinkami. Rostliny jsou dvoudomé, tj. vytvářejí zvlášť samičí a samčí rostliny. plodem je kulatá nažka. Rozmnožuje se četnými dlouhými a tuhými oddenky, takže se snadno vyplení. Kvete od června do září.

 

Sbíraná část: 
List (Flores urticae) a nať (Herba urticae).

 

Sbíráme: 
do 20. května, protože pak je v rostlině hodně dusičnanů. Také ještě můžeme sbírat mladé výhonky v září.

 

Sběr: 
Nejčastěji se sbírají listy sdrháváním lodyh a někdy také nať, jejíž olistěné a nezdřevnatělé části v délce maximálně do 50 cm se sežínají z mladých a zdravých rostlin srpem. Suší se ve stinných vzdušných místech nebo uměle, přičemž teplota nesmí překročit 60 ° C. Je důležité ji sušit rychle, aby si droga zachovala původní zelenou barvu.

 

Účinné látky: 
Chlorofyl, kyselina křemičitá, třísloviny, aminy - acetylcholin, histamin, serotonin, karotenoidy, vitamín B1, kyselina pantothenová (B6), glukokinidy, kyselina mravenčí, kyselina octová, vosk, vitamín C, fytoncidní látky a v žahavých chlupech je pryskyřičný sekret.

 

Použití: 
Snižuje hladinu krevního cukru,

působí mírně močopudně,

proti krvácení,

protizánětlivě,

urychluje hojení ran,

regeneruje pokožku,

proti pocení.

 

Čaj (nálev): 
Užíváme při

chudokrevnosti,

anémii,

a jiných těžkých chorobách krve - čistí totiž krev, 

podporuje krvetvorbu,

při nedostatku mateřského mléka na kojení,

potížích látkové výměny a trávení,

vodnatelnosti (zevně se omývá nálevem),

větrech,

zahlenění,

obtížném nebo krvavém močení,

nemocech a zánětech močových cest,

chorobném zadržování moči,

vyvolává dobrý průběh stolice,

při ekzémech,

bolestech hlavy,

ledvinovém a močovém písku,

vysokém obsahu cukru v krvi

i při cukrovce,

má dobrý vliv na slinivku břišní,

velmi pomáhá při alergiích (senná rýma apod.) - kopřivový čaj pijeme delší dobu,

při fistuli (píštěli),

hnisavém kuřím oku,

plísni nehtu

a při rakovině například žaludku - pijte přes den větší množství čaje.

Odstraňuje náchylnost k prochladnutí,

pomáhá při revmatizmu

a dně.

 

Tinktura: 
proti revmatizmu,

astmatu,

kolikách ze žlučových kaménků,

zahlenění žaludku,

žaludečních křečích,

žaludečních vředech,

pylorických křečích,

vředech střev,

chorobách jater,

chorobách sleziny,

tumoru sleziny,

chorobách žlučníku,

chorobách plic,

dýchacích orgánů,

a proti ekzému,

čistí krev.

 

Zevně při

vodnatelnosti - zároveň se pije i čaj,

popáleninách,

osutinách,

při častém krvácení z nosu srkáme nálev nosem nebo vatičkou na špejli potíráme nosní dutiny.

Při řídkém porostu nebo padání vlasů si masírujeme pokožku hlavy tinkturou z kořene - hlava bude

bez lupů,

vlasy budou kypré a lesklé,

husté

a poddajné.

 

Olej: 
slouží proti holohlavosti - jsou-li zachovány vlasové kořínky, hlava brzy obroste vlasem.

 

Čerstvé rostliny 
se přikládají na tělo při

padoucnici,

mrtvici

a u zdánlivě mrtvých (naskočení pupínků či zardění kůže svědčí o tom, že člověk je v klinické smrti).

Používají se při ischiasu,

bolestech kříže (lumbago),

zánětu nervů na rukou a na nohou.

 

Čerstvá šťáva: 
se užívá denně (50 - 140g)

při žloutence,

kopřivce,

hemoroidech

a průjmech.

 

Koupele: 
při bolestech páteře,

ischiasu,

zužování cév na nohou,

zužování věnčitých (koronárních) cév srdce - oblast srdce omýváme a provádíme lehkou masáž.

 

Odvar z kořene kopřivy: 
Používá se na posílení prsou,

čištění plic

a žaludku .

- 1 polévkovou lžíci strouhaného kořene kopřivy vaříme 10 minut v 1/2 litru vody. Pijeme 2 - 3x denně pomalu po doušcích.

 

Odvar proti padání vlasů: 
100g jemně nařezané kopřivy vaříme půl hodiny v jednom litru vody okyselené octem.

Používá se k večernímu mytí vlasů jako prostředek zabraňující jejich vypadávání.

 

Čajová kopřivová kůra: 
Ráno nalačno půl hodiny před snídaní jeden šálek a přes den opět pijeme jedem až dva šálky čaje. Po takové kůře se budete cítit velmi dobře, pružně a mladě. Pije se neslazený a můžeme do něho přimíchat trochu heřmánku nebo máty pro zlepšení chuti.

 

Směs na čištění krve: 
30g měsíčku,

10g kopřivy,

10g řebříčku;

jednu čajovou lžičku spaříme ve 0,25 litru vřelé vody a krátce vyluhujeme. Pijeme 2 - 3x denně pomalu po doušcích.

 

Směs na hemoroidy: 
15g kopřivy,

10g smetánky,

30g natě řebříčku

a 30g natě jablečníku;

jednu čajovou lžičku spaříme ve 0,25 litru vřelé vody a 10 min. vyluhujeme. Pijeme 2 - 3x denně pomalu po doušcích.

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář