Zdraví z přírody

Lidové názvy: Lipka.

Výskyt: Oba druhy jsou rozšířeny v celé Evropě. Hojně se pěstují v listnatých hájích, na slunných stráních a v alejích od nížin do podhůří.

Popis: Lípy jsou obecně známé stromy vysoké až 25 m s rozložitou korunou a dlouze řapíkatými listy. Kůra je na mladších větvích šedá, hladká, na starších černošedá, rozpukaná. Lípa malolistá má listy nesouměrně srdčitě okrouhlé, pilovité, na líci zelené, na rubu modrozelené. V úžlabí žilek jsou chomáčky chlupů žlutě až rezavě zbarvených, jinak jsou listy lysé. U lípy velkolisté jsou listy větší a mají v úžlabí žilek bělavé chomáčky chloupků a obě strany listu jsou stejně zbarveny. Z paždí listů vyrůstají dlouze stopkatá květenství - vijany, s velkým blanitým zelenožlutým jazykovitým listenem. květenství lípy malolisté tvoří 5 - 15 květů, u lípy velkolisté 3 - 9 květů. Kalich je pýřitý, pětilistý, bledězelený opadavý, koruna je pětiplátečná a žlutozelená. Tyčinky jsou vidličnatě rozeklané v počtu až třiceti. Plody jsou téměř kulovité, nezřetelně hranaté nažky. Lípa velkolistá kvete až o dva týdny dříve než malolistá, v nejteplejších oblastech již koncem května. Doba květu se prodlužuje až do konce června nebo do začátku července. Sbíraná část: Květ (Flos Tiliae).

Sbíráme: v červnu a v červenci.

Sběr: Sbíráme květenství s blanitým jazykovitým listenem hned na počátku rozkvétání, kdy rozkvete asi polovina květů v květenství. za suchého počasí a sušíme rychle v průvanu ve stínu nebo při umělé teplotě do 35. ° C v načechrané vrstvě do 5 cm. Předsušení na slunci je nevhodné. Slunce a vyšší teplota nepříznivě působí na účinnost drogy. Dobře usušené květy a listeny si mají uchovat svou původní barvu a charakteristickou vůni. Květ nesmí znovu navlhnout. Nesbíráme odkvetlá květenství s malými chlupatými plody ani poupata. Droga má slabě kořenitý pach a nasládle slizovitou chuť. Uchovává se v dobře uzavřených nádobách. Sesychací poměr je 5 : 1.

Účinné látky: Silice s farnesolem, sliz, glykosidy a látky blízké tokoferonu (vitaminu E), tříslovinu, éterický olej, cukr, gumu, vosk a další.

Použití: vyvolává pocení (diaforetika), utišuje křeče a rozpouští hleny. Často se kombinuje s černým bezem. Čaj (nálev): se užívá při infekčních nemocech, horečnatých onemocněních při rýmě, kašli, zahlenění dýchacích cest, zánětu průdušek, onemocnění ledvin onemocnění močového měchýře, nemocech žaludku, nemocech střev, žaludečních křečích, srdečních křečích, revmatizmu, úplavici, padoucnici, špatném močení, bezmenstruační činnosti. Zevně na kloktání při zánětu ústní dutiny. Listy spařené vodou se přikládají na pohmožděniny, spáleniny, odřeniny. Lipový popel s cukrem se doporučuje vnitřně při vředech, zánětech, rakovině a jako dobrý zubní prášek (místo zubní pasty).

Tinktura: se používá jako čaj.

Olej: se používá hlavně ke kosmetickým účelům např. při tvrdé a nepoddajné kůži obličeje.

Koupele: se používají při nervových chorobách.

Lipové bonbóny proti kašli: 120g medu, 100g krystalového cukru, 2 lžíce velmi silného lipového čaje, šťáva z poloviny citrónu. Med, krystalový cukr, lipový čaj a citrónovou šťávu vaříme tak dlouho, až při zkoušce drátěným očkem získáme tzv. velkou perlu. To znamená, že kapka cukru s medem na talíři tvrdne. Pak hmotu vylijeme na navlhčenou nebo namaštěnou desku, mokrým nebo namaštěným nožem krájíme na kostičky a po ztuhnutí ji ukládáme do sklenic pod víčko, aby nezvlhly. Tyto lipové bonbóny jsou velmi dobré proti kašli a při nachlazení.

Likér z lipového květu: Lipový květ, 80% líh, 1 0,25 litru vody, 700g medu. Sbíráme čerstvě rozkvetlý lipový květ. Okurkovou láhev naplníme do poloviny čerstvě nasbíraným rozkvetlým lipovým květem, dolijeme až k hrdlu čistým lihem a necháme vyluhovat na slunném teplém místě 2 týdny. Poté výluh přecedíme Na 1 litru přidáváme 700g medového roztoku. Lipový likér necháme ještě několik týdnů uležet. Je výborný při nachlazení a proti kašli.