Zdraví z přírody

Sbírá se nať (Herba hederae terrestris) a to v době květu. Suší se ve stínu nebo při umělém sušení za teplot do 40 °C.
Popenec obsahuje hořčinu glechomin, silice (asi 0,06%), třísloviny (asi 6,7%), pryskyřice, cholin, saponiny, organické kyseliny, vitamín C a minerální látky (zejména draselné).
Droga rozpouští hleny, působí protizánětlivě, hojivě, dezinfekčně a močopudně. Dále tlumí průjmy, zlepšuje trávení, podporuje látkovou výměnu, detoxikuje játra, tlumí záněty a svědění kůže. Zevně ve formě obkladů a koupelí se užívá na špatně hojící se rány nebo ekzémy.
Pro vnitřní použití se připravuje odvar z jedné čajové lžičky drogy na sklenku vody, zřídka se užívá i čerstvá vymačkaná šťáva (30 až 50 g denně) při chorobách cest dýchacích, kašli, zahlenění nebo při zánětu dolních cest močových, jako kloktadlo se doporučuje při zánětu dutiny ústní (25 g drogy se vloží do ½ l studené vody, nechá se přejít varem a 20 minut se luhuje). Pro zevní použití se připravuje odvar koncentrovanější nežli při užití vnitřním. Na křečové žíly se osvědčila popencová mast, na bronchitidu zase popencový sirup (40 g drogy se dá do 1 l studené vody, přivede se k varu, nechá se 15 minut luhovat, scedí se, smíchá se se stejným množstvím medu a opět se vaří dokud směs nedosáhne konzistence sirupu).