Šťovík kyselý
11. 6. 2012
Výskyt a původ
Na vlhčích lukách a u cest od nížin až do hor rostou po celé severní polokouli vytrvalé plevelné byliny šťovík kyselý a šťovík menší (Rumex acetosella). Již ve starověku se šťovík připravoval jako zelenina, jak víme z děl římských a řeckých učenců.
[editovat]Obsah látek
Šťovíky mají značný obsah kyseliny šťavelové, a proto jich můžeme spotřebovat nejvýše 50 - 100 g v pokrmu; pokrm doplníme mlékem, smetanou nebo vejcem. Obsahuje však i cenné látky: mnoho vitamínu C, provitamín A, třísloviny, nerostné látky (soli železa,manganu, draslíku a křemíku), silice aj.
[editovat]Použití
- V léčitelství: Působí příznivě na vyprazdňování střev, obsahem železa ovlivňuje krvetvorbu.
- V kuchyni: Brzy na jaře sbíráme mladé křehké lístky. Přidáváme je do jarních salátů, nakyslých polévek, boršče, k rožněnémumasu, do majonézy, bramborového salátu, tvarohových pomazánek apod.
Ostatní, vyšší druhy šťovíků nesbíráme, protože nejsou vhodné k jídlu.
Zdroj: Wikipedie 
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
